K PRAMENŮM ČERNÉ TISY

Články - 28. duben 2017

 

            Při naších cestách po Podkarpatské Rusi máme na programu návštěvu mnoho zajímavých míst. Během pobytu v Jasině navštívíme obvykle mimo Hoverlu a Bliznici také Prameny Černé Tisy. K tomuto výletu nemůžeme použít náš autobus, dimenzovaný na normální silnice, ale musíme si najmout terénní auto. Pokud je nás jen asi 5 osob, nabídne nám šéf hotelu terénní vůz značky GAZ. Pokud je nás víc, jedeme terénním náklaďákem, upraveným pro převoz pasažérů.

                

 Více »
+

Hoverla

Články - 03. duben 2017

HOVERLA  (2061 m n. m.) je nejvyšší hora Ukrajiny. Tyčí se v nejvýchodnější části Karpat, v místě kde se jejich hřeben stáčí k jihovýchodu, do Rumunska. Této části Karpat říkají „Černá hora“. Západně asi 7 km ční hora Petros (2021 m n. m.), s kapličkou na  vrcholu. Jižně cca 18 km končí Černá hora horou Pop Ivan. Tento hřeben byl v období první republiky československo – polskou hranicí. Znalci české literatury si zřejmě vzpomenou na „Enciány z Pop Ivana“ od S. K. Neumana.

 Více »
+

Odstúpenie Podkarpatskej Rusi SSSR v roku 1945 ako tragédia Rusínov, ktorá trvá dodnes

Články - 04. leden 2017

V roku 1944 Sovietsky Zväz anektoval územie Podkarpatskej Rusi – autonómnej časti Československa. Po páde totalitarizmu vo východnej a centrálnej Európe (1989) sa táto problematika stala dôležitou pre pochopenie imperátorských ambícií Sovietskeho Zväzu po Druhej svetovej vojne – kontrolovať politický a ekonomický život čo najväčšej časti Európy(1). Podľa najnovších definícií, akýkoľvek model „bezkrvavej“ anexie môžeme označiť hybridnou vojnou. V nie tak dávnej minulosti sa hybridná vojna zopakovala: Ruská Federácia ako nástupca Sovietskeho Zväzu ukázala imperátorské snahy zaviesť v XXI. storočí nové politické usporiadanie v Európe – anektovala Krym (20.02.2014) a východné územia Ukrajiny (12.04.2014), a tým potvrdila, že bez Ukrajiny, jej hraníc, geostrategického, ekonomického, hospodárskeho a intelektuálneho potenciálu jej územia, nie je možné udržať ruskú impériu. To znamená, že hybridná vojna sa zajtra neskonči.

 Více »
+

Jazykový portrét Podkarpatí

Články - 31. prosinec 2016

Čeští policisté se běžně setkávají s přestupky a trestnými činy občanů Ukrajiny. Při vyšetřování je většinou nezbytné i tlumočení, avšak samotné ukrajinské občanství nemusí automaticky znamenat, že vyslýchaná osoba, ať už v jakémkoli procesním postavení, bude požadovat jako svůj komunikační jazyk s českou policií ukrajinštinu. 

Velký podíl mezi občany Ukrajiny, kteří pobývají na území ČR, tvoří osoby původem ze Zakarpatska, z území s pestrou historií a stejně tak pestrým jazykovým vývojem.

Zakarpatsko leží skutečně „za Karpaty“, ale při pohledu z Kyjeva nebo Moskvy. Podkarpatská Rus, název stejného, ale československého území mezi světovými válkami, zaznamenával pohled z druhé strany.

 Více »
+

Podkarpatská Rus v první Československé republice.

Články - 12. listopad 2016

... Sychravého rána 12. února 1919 oddíly čs. 31 pluku pod velením italského plukovníka L.Ciaffiho obsadily Užhorod. Tím začala nová éra v dějinách jihokarpatských Rusínů, národa, zapomenutého v Karpatech a předhůří a vyzvednutého z nebytí mladou, ambiciozní Republikou československou. Pravě ona vymyslela nové křestní jméno pro kraj Rusínů - Podkarpatská Rus! Poprvé bylo použito v Generálním statutu pro organizaci a administraci kraje v listopadu 1919. K němu se hrdě hlásíme i my, Rusíni 2I. století, roztroušení po celém světě, všude uznávaní jako svérázné etnikum, jen ne ve své historické vlasti, zemí pod Karpaty. Po pádu shnilého komunistického režimu sice i tam zazněl hlas Rusínů ale národní svobody v rozrušené Ukrajině se Rusíni nedočkali, nadvládu v novém státě  udržela ve svých rukou unitaristická postkomunistická byrokracie.

 Více »
+